[linux] OT: List na urad vlady SR v suvislosti so SWPat

PetoR - www.lentus.sk konfery na lentus.sk
Neděle Květen 16 20:02:50 CEST 2004


Az budete pouzivat akykolvek program legalne a zadarmo, uvedomte si, ze
mnohi na tom tvrdo pracovali dni, tyzdne, mesiace, ba casto aj roky. Najdete
si par minut aj Vy?

http://petition.eurolinux.org/



Ti, co pouzivate > 5' denne PC, mate silny dovod precitat si TOTO:

http://www.zive.cz/h/Byznys/AR.asp?ARI=116373&CAI=2033
[najlepsie trpezlivo a poriadne cely clanok na webe, popr. "moj vynatok"]



"Pr(ístup Komise a Rady k této direktive( je šokující. Plne( využívají všech
možností jak obcházet demokracii, kterou vytvár(í souc(asné Community Law.
Nejdr(íve ignorovali 94 % všech úc(astníku* jejich vlastní konzultace bez toho,
aby poskytli ne(jaké vysve(tlení, krome( toho, že te(ch 6 % pr(edstavuje
"ekonomickou ve(tšinu". Ted( úplne( ignorují hlasování Evropského parlamentu a
mimochodem také Economic and Social koncil a Council of Regions. De(lají to
proto, protože takto ve(tšinou uspe(jí," zlobí se napr(íklad c(len parlamentu z
Dánska.

Minulý týden se ale situace ješte( dále výrazne( pr(iostr(ila. Pr(i str(edec(ním
hlasování COREPERu dostal tento návrh zákona takovou podporu, že se zar(adil
do kategorie dokumentu*, které se budou pr(edkládat ministru*m pouze k
formálnímu schválení. Ano, zákon se nebude projednávat ani o ne(m nebude
žádná diskuze, bude pouze pr(edložit ke schválení. Proti hlasovali zástupci
Ne(mecka, Belgie, Dánska a Slovenska. C(eši byli pro.
[apelujte, prosim, na svojich zastupcov - pre "blaho"/dobro vsetkych -
Cecho, Slovakov, Europanov, ludi ...]


  Skupiny snažící se tento druh patentu* protlac(it se ale nevzdaly. Zdá 
se, že
pokud to nejde c(iste(, zvolili si cestu špinavou. V EU totiž existuje i
zpu*sob, jak pr(ijmout zákon a úplne( pr(i tom (alespon( v prvním c(tení) obejít
Evropský parlament. Ano, zdá se to neskutec(né, ale je tomu tak. Uvnitr( EU
existuje skupina COREPER, která pr(ipravuje návrhy zákonu* pro Radu ministru*.
Podrobne(ji o tom psal Tomáš Holc(ík zde. COREPER se chystá pr(edložit zákon k
projednávání do Rady ministru* v pu*vodní, nezme(ne(né podobe(, kterou ve(tšina
c(lenu* Parlamentu odmítla. Ne(kter(í z nich ted( o sobe( dávají hlasite( ve(de(t a
ptají se, jak je toto možné.

  "Právo [patentovat] program, sám o sobe( nebo na ne(jakém nosic(i, by neme(lo
být dovoleno, mimo pr(ípadu, kdy ... [...] Zpu*sob, jakým je to napsané, je
zaváde(jící. Všimne(te si té negace, ta lže. Ve(ta je znegována pod podmínkou,
která není nikdy pravdivá. Pravý význam je tedy opac(ný. Zkuste si ve(tu
pr(ec(íst bez toho 'ne' a té c(ásti 'mimo pr(ípadu...' a pochopíte co tím
myslím." Jinými slovy, klauzule "mimo pr(ípadu že" je zr(ejme( vždycky
pravdivá!



Stallman zac(al vysve(tlovat, proc( si myslí, že termín "intelektuální
vlastnictví" je jen vhodne( vymyšlené mlžení a proc( je nutné od sebe patenty,
copyright a ochranné známky pec(live( odde(lovat -- protože nemají téme(r( nic
spolec(ného. Spolec(ná krabic(ka intelektuálního vlastnictví je jen PR te(ch,
kterým se hodí, aby se tu patenty svezly s copyrightem, tu copyright s
patenty a aby se ver(ejnost pr(íliš nesnažila to podrobne(ji zkoumat.

Tím si pr(ipravil pu*du k tomu, aby mohl zac(ít vysve(tlovat fundamentální
rozdíl mezi copyrightem a patenty. Copyright chrání urc(itý program, zatímco
patenty chrání pouze ne(jakou myšlenku, která mu*že být použita ru*znými lidmi
v ru*zných programech. Patent ani nemu*že chránit jeden konkrétní program.

Stallman k ilustraci použil pr(íme(r s jeskyní. Pokud bude ne(jaký c(love(k
zavr(en na rok do jeskyne( a tam napíše knihu, tak ac(koliv by se potom
objevila identická kniha i u ne(koho jiného a ten ne(kdo chte(l tvrdit, že on
je jejím vlastníkem, nemu*že našeho programátora z jeskyne( copyrightem nijak
omezit, protože je prokazatelné, že on knihu okopírovat nemohl. Oproti tomu
kdyby v jeskyni psal program, tak mu mu*že poté ne(kdo hrozit, že on má na
ne(jakou jeho c(ást patent. Tak i c(love(k, který prokazatelne( danou c(ást
vymyslel sám a nemohl ji ne(kde zkopírovat, bude v šír(ení svého vlastního
výtvoru omezen.

Z toho vyplývá ostrá Stallmanova kritika patentu*, protože ty omezují jiné
lidi v tom co mohou a nesmí de(lat. Copyright v podstate( r(íká, že si bez
dovolení nesmím nic vzít. Ale patent r(íká, že i když do toho opravdu tu
práci vložím a všechno si ude(lám sám, stále mi mu*že ne(kdo šír(ení mé vlastní
práce zakázat. Zde se ješte( Stallman krátce pozastavil nad c(asovým omezením.
Patent na rozdíl od copyrightu platí podstatne( kratší dobu, 14 nebo 20 let.
Co se ale týc(e oboru IT, je to v podstate( jedno. Není rozdíl mezi 20ti a
40ti lety. V IT je to proste( téme(r( ekvivalentní s "navždy".

Konkrétní problémy vysve(tloval Stallman na ne(kolika pr(íkladech. Jedním z
nich je komprese LZW. Když se ve FSF dozve(de(li, že tato technika je
patentována, zac(ali pro svou kompresní utilitu vymýšlet ne(jakou alternativu,
protože patentovaný svobodný software je již principiálne( nemožný. Nemu*žete
šír(it ne(co zdarma, tr(eba na ver(ejném FTP, a souc(asne( za každou kopii platit
licenci za patent. Chte(li tedy implementovat jiný algoritmus a zac(ali na tom
pracovat. Pár dní na to Stallman údajne( vide(l v novinách ne(jaký c(lánek,
psalo se tam: "Výzkumníci získali patent na novou technologii komprese dat".
R(íkal tedy, že je nutné to prove(r(it, co kdyby náhodou... A opravdu, trefa,
už podruhé jim ne(kdo zabránil vyr(ešit ten technický problém urc(itou metodou.
Takže hledali dál a nakonec vznikl gzip. Museli tomu ale ve(novat hodne(
úsilí.

Dalším bodem jeho kritiky je to, že patenty jsou záme(rne( psány velmi
nepr(ehledným a záme(rne( komplikovaným jazykem. Napr(íklad existuje patent na
pr(epoc(ítávání v pr(irozeném por(adí. To znamená, že místo toho, aby se v
tabulkovém kalkulátoru pokaždé pr(epoc(ítávala každá bun(ka, budou se
pr(epoc(ítávat jen ty, ve kterých se ne(co zme(nilo a ty, které jsou na nich
závislé. No a jednou prý ne(kdo Stallmana požádal, aby mu zaslal to pr(íslušné
c(íslo patentu, že si ho potr(ebuje prostudovat. A Stallman mu jej tedy
poslal, ale vrátila se mu odpove(d(, že se asi spletl, protože ten patent, na
který mu poslal odkaz, nese název: ,,Proces a aparát na pr(eme(nu zdrojového
programu na objektový program''. Ale ne, nespletl. To je jen Newspeak v
jakém jsou patenty napsány, aby bylo velmi nejasné co pr(esne( pokrývají a aby
byla menší šance se proti nim bránit. (Je to patent US 4,398,249, je online
k dispozici.) A dodává, že asi te(žko existuje ne(jaký inženýr, který by
studoval patenty, aby se z nich ne(co nauc(il (pu*vodní úc(el, umožnit publikaci
bez obav ze zcizení).

Ješte( absurdne(ji pak vypadá historka, jak jistý textový editor, jehož jméno
si bohužel nepamatuji, utrpe(l downgrade kvu*li tomu, že jeho autoru*m bylo
pohrozeno za porušování patentu na technologii nahrazování uživatelem
definovaných zkratek za pr(edem zadané fráze. To je ne(co úplne( obyc(ejného, na
co pr(ijde dvanáctiletý kluk, když se uc(í programovat, ale z toho editoru to
tehdy muselo být odstrane(no, protože dohoda s majitelem licence nebyla
možná. V GNU Emacsu se sice tato technologie používala již dlouho pr(ed tím,
než byl tento patent vydán, ale ta spolec(nost neme(la dost pene(z na to, aby
se poušte(la do patentového sporu.

Stallman si však nemyslí, že ne(jaká reforma, aby ono "non-obvious invention"
(ne samozr(ejmý vynález) neznamenalo pouze "nesamozr(ejmý ne(komu s IQ opice",
by byla opravdovým r(ešením. Software je úplne( odlišný od hmotných ve(cí a
mnohem více se zakládá na kombinaci ru*zných ve(cí a myšlenek, je podstatne(
komplexne(jší než hmotné ve(ci, protože je snazší jej vytvár(et. Stroj s
tisícem souc(ástek je velmi komplexní, zatímco program s tisícem postupu* a
komponent je docela be(žný. Softwarový pru*mysl ve(tšinou nefunguje formou
jednotlivých vynálezu*, ale inkrementálního vývoje, kdy jsou jednotlivé
komponenty spojovány dohromady novými zpu*soby. V takovém prostr(edí jsou
patenty ze své podstaty silne( škodlivé, protože ty práve( omezují možnost
spojovat ru*zné postupy a myšlenky dohromady. To je oproti hmotnému pru*myslu
rozdíl, protože tam se zase tolik ru*zných ve(cí spojovat nemusí. Celou
situaci pr(irovnává k programátoru*m pohybujícím se v minovém poli. Ve(tšina
kroku* samozr(ejme( je bezpec(ná, ale... No a taková patentová reforma mu*že
tr(eba poc(et min omezit na polovinu, ale... por(ád to není bezpec(né, což je
por(ád výrazné omezení.

Snad poslední Stallmanem rozebíraný bod, u kterého bych se chte(l zastavit, j
e mýtus hladove(jícího génia. Pr(íznivci patentu* c(asto namítají, že když
ne(jaký c(love(k ne(kolik let pracoval na ne(jakém vynálezu a spoustu ve(cí tomu
obe(toval, má ted( pr(eci právo za to dostat zaplaceno. Když si založí ne(jakou
spolec(nost, která bude výrobek prodávat, velké firmy ho bez patentové
ochrany pr(eválcují. Taková argumentace má ne(kolik problému*.

Pr(edevším, dnes se málokdy ne(kdo dostane do pozice takového osame(lého génia.
Je otázkou, zda je to vlastne( ješte( vu*bec možné. Ve(tšina vynálezu* vzniká
tam, kde se ne(co vyvíjí. V ne(jaké firme(, v ne(jaké organizaci a podobne(,
takže evidentne( nehrozí, že by dotyc(ný nedostal za svou práci zaplaceno. A
argument, že by takovou firmu velcí giganti pr(eválcovali? No to záleží na
jejich obchodní strategii. Když bude hloupá, pak je samozr(ejme( pr(eválcují,
patenty nepatenty. IBM nebo ne(kdo jiný proste( pr(ijde a r(ekne: "Vy porušujete
tenhle náš patent. A ješte( tenhle a tamten taky. Dáme vám na to všechno
licenci, ale pouze pokud vy nám dáte licenci na vaši technologii." Velké
firmy se nikdy nemusí patentu* bát, protože vždycky mají ne(jaké jiné na
výme(nu. Zato malá firma je bezbranná, i kdyby jeden, dva patenty me(la. Ty
velké jich mají tisíce ve všech oblastech. No a když jejich obchodní
strategie nebude hloupá, vyhnou se velkým gigantu*m i bez patentu*.



Pokud nesouhlasíte s tím, jak bylo v této otázce naprosto ignorováno
rozhodnutí Evropského parlamentu a nesouhlasíte, aby bylo o návrhu zákona
hlasováno bez pr(edchozího r(ádného projednání, nebo pokud nesouhlasíte se
softwarovými patenty jako takovými, ješte( je do pátku c(as dát o tom ve(de(t
c(eským pr(edstavitelu*m. Pokud by C(eská Republika zme(nila svu*j postoj,
direktiva neprojde bez diskuze.

Dle organizátoru* konference bude na kritickém jednání 17. a 18. kve(tna
hlasovat pan PhDr. Jan Kohout, nicméne( to bude jen zástup za zrane(ného
Cyrila Svobodu, proto je asi lepší kontaktovat pr(ímo Ministerstvo zahranic(í
nebo Ministerstvo informatiky.

Jako pr(i jakémkoliv jednání je samozr(ejme( preferována kultivovaná forma,
spisovná c(eština a promyšlené argumenty. Nevím proc(, ale pro komunikaci s
úr(ady se zr(ejme( hodí spíš forma klasického dopisu než elektronická pošta.




Peter
http://www.lentus.sk
Vsetko pre Vase PC



Daląí informace o konferenci linux